Knižní tipy
Knižní tipy Krásenské knihovny
Přinášíme několik tipů na zajímavé knihy, které můžete najít v naší Krásenské knihovně.
Seznam je průběžně doplňován.
Simon Mawer
PÁD
Rob Dewar se zrovna vrací autem domů, když v rádiu uslyší zprávu o smrti svého starého kamaráda a kdysi horolezeckého partnera Jamieho Matthewsona, známého a úspěšného horolezce, který se zabil při pádu z obávané skalní stěny v severním Walesu. Ačkoli se tito dva muži již několik let neviděli, Rob okamžitě otáčí svůj vůz a spěchá do Walesu, aby nabídl pomoc a útěchu Ruth, vdově po Jamiem. Tahle změna trasy se ukáže být osudovým momentem, který Roba přiměje vydat se na pomyslnou cestu zpět v čase do doby svého mládí, do časů vlastní posedlosti horolezectvím, do dnů, kdy učinil určitá klíčová životní rozhodnutí, která jej nyní začínají pronásledovat. Při pátrání po příčinách Jamieho smrti je náhle nucen čelit desítky let starým a zdánlivě zapomenutým zradám a lžím. Postupně odrývaná tajemství Jamieho života odhalují Robovi palčivou pravdu o osudech jeho matky v době jejího pobytu v Londýně před vypuknutím a v průběhu druhé světové války. Čtenář sleduje osudy postav od doby válkou zkoušeného Londýna, přes rozevlátá a náruživým horolezectvím naplněná šedesátá léta, až po rozuzlení zasazené do kulis zapadlé vesnice současného Walesu.
Simon Mawer za něj získal prestižní Boardam-Taskerovu cenu za nejlepší knihu s horolezeckou tématikou.
Simon Mawer (* 18. září 1948) je úspěšný britský autor, který si navzdory tomu, že svou prvotinu vydal poněkud neobvykle až na prahu čtyřicítky, již získal svými romány popularitu mezi čtenáři i přízeň literární kritiky jak v Evropě, tak v Americe. Po studiích zoologie na Oxfordu se několik let živil jako učitel biologie v Anglii, na Kypru a na Maltě. Od roku 1977 žije v Itálii, na římské Britské mezinárodní škole sv. Jiří přednáší biologii. Je ženatý a má dvě děti.
Pozornost literárního světa upoutal už svým prvním románem Chiméra, který vyšel v roce 1989 a získal McKitterickovu cenu udělovanou nejlepším románovým debutům vydaným ve Velké Británii. V roce 2009 vyšla kniha Skleněný pokoj pojednávající o osudech funkcionalistické vily v Československu od roku 1928. Inspirací pro příběh se stal osud brněnské vily Tugendhat a dramatický život jejích majitelů.Kniha získala nominaci na nejprestižnější knižní ocenění anglofonního světa Man Bookerovu cenu. Následoval jeho dosud nejúspěšnější román Mendelův trpaslík. Po něm byly vydány romány Dívka, která spadla z nebe, Jidášovo evangelium , Pád, za který autor získal Boardman-Taskerovu cenu a jako zatím poslední Provazochodkyně.
Bianca Bellová
Jezero
Rybářská vesnice někde na konci světa, u jezera, které vysychá a zlověstně obnažuje břehy. Muži mají vodku, ženy starosti a děti si škrábou ekzémy. Co má Nami? Nami nemá nic — jen bábu s tlustýma rukama. Nami nemá nic, jen život před sebou: první lásku, o kterou ho připraví ruští vojáci, a pak všechno to další. Ale když život začne na úplném konci světa, možná že skončí na jeho začátku. Tenhle příběh je totiž starý jako lidstvo samo. Je to pouť hrdiny, chlapce, který se na cestu vydává jen s uzlíčkem nervů a kabátem po dědkovi. Musí jezero přeplout, obejít a nakonec se potopit na jeho dno pro největší tajemství. Bianca Bellová napsala brilantní novelu, která se podobá i nepodobá jejím předchozím knihám. Zůstává syrovost vidění, přesný a úsečný jazyk. Ale tentokrát se ocitáme v úplně jiném světě, hutnějším, hlubším, osudovějším. Teprve zde jako by do sebe vše zapadlo. Jezero svými ledovými vodami svírá útroby.
Bianca Bellová se narodila roku 1970, pochází z Prahy, má bulharské předky. Vystudovala Vysokou školu ekonomickou v Praze, přispívala do několika časopisů, pracovala v nadnárodních společnostech. V současnosti se živí překládáním a tlumočením z angličtiny. Je vdaná za Angličana, zpěváka skupiny The Prostitutes, Adriana T. Bella, s nímž má tři děti. V roce 2009 byla vydána její prvotina s názvem Sentimentální román, novela Mrtvý muž vyšla v Hostu o dva roky později. Její texty vycházejí v příloze Práva Salon. Její novela Jezero byla nominována na Literu za prózu v rámci cen Magnesia Litera 2017, nakonec zvítězila v kategorii „Kniha roku“. Za stejnou knihu získala Cenu Evropské unie za literaturu, jakož i Studentskou cenu Česká kniha. V roce 2018 ji načetla Petra Špalková pro Český rozhlas Vltava jako četbu na pokračování.