Obsah

Historie obce

Nejstarší historie

Historie osady Krásné se datuje již do poloviny 13. Století. Porovnáním původního okénka v krásenském kostele nalezeného při opravě fasády v roce 1985 s podobnými okénky románského typu v Jimramově, Dalečíně  Svratce bylo dokázáno, že tento kostelík vznikl kolem roku 1250.

Když Vilém z Pernštejna vdával dceru Markétu za Ješka Doubravku z Jakubova, dal jí vložit v roce 1392 do zemských desek věno, k němuž patřila i ves Krásná. Z tohoto zápisu se soudí, se ves byla založena na území patřícímu k pernštejnskému Hradu Dalečínu nejspíše za dědíců Štěpána II. z Medlova. Jan z Pernštejna dal do zástavy v roce 1437 své manželce Barboře z Valdštejna jako součást věna roční plat i ze vsi Krásné.

V roce 1483 byly pod jedním rychtářem osady Krásné a Spielkovice a výběrka byla odváděna do Bystřice. Při dělení pernštejnského panství v roce 1500 připadla osada do novoměstsko jimramovského dílu a byla zbavena povinnosti šenkovat panské víno. Roku 1507 rozdělil Vilém z Pernštejna své statky mezi své syny, aby se vyhnul dědickým sporům a nedorozuměním.

 

Středověk

Po roce 1534 se vytvořil samostatný díl jimramovský, Krásné i Spělkov do něho připadly. Roku 1588 prodali bratři Jan a Maxmilián z Pernštějna dědičně zemskému purkrabímu Pavlovi Katarovi z Kataru jimramovský díl. Děici – synové Petr a Jan – roku 1603 prodali panství Viému Dubskému z Třebomyslic, který dal roku 1605 panství synu Janovi. Statky Viléma Dubského propadly za 20 tisíc moravských zlatých Štěpánu Schmidtovi z Freyhoffenu. Při exekuci pak statky propadly Anně Marii Šlikové, jíž byl zadlužen. Ta je prodala roku 1632 Jiřímu z Náchoda a roku 1650 se jich ujal Ferdinand Leopold z Náchoda a Lichtenburka, který s panstvím zacházel velmi krutě.

V té době zde byla zákupní rychta Matěje rychtáře s mlýnem, 6 selských gruntů (Marek Absolon, Jakub na Stejskalovém, Jan Mlejnek, Jan Straka, Matěj Podařil a Tomáš Černej), mlýn Mikuláše mlynáře a dva chalupníci (Matěj a Václav Konývka). V osadě se vyčepovalo 6 beček piva a dvě vědra vína. Panský les měl okolo 10 léčí, byly tu tři rybníčky a kus řeky Švarcavy od vsi Křižánky ke spělkovským hranicím, kde mohl jimramovský pán dál chytat ryby.

Rychtář byl občanského rodu, byl svobdný a měl povinnost vypravovat zbrojného koně s pacholkem a vychovávat vrchnosti tele. Vrchnosti se platilo 3 zlaté a 15 krejcarů, 3 a půl denáru úroku, 28 grošů za hlásku a odvádělo se 20 měřic ovsa, 18 slepis a 130 vajec. Selské roboty byly značné. 35 dnů koňmi a pěší: 23 dnů žít, 7 sít oves. 9 oves hrabat, 14 sít louky, 16 sušit seno, 21 trhat a třít en, 7 okopávat zelí, 14 prát a holit ovce, 14 chodit na hony, 9 plet na zahrádkách, 6 skládat obilí, 2 kydat hnůj, 6 hnůj pokydávat na polích, 4 rozsívat obilí 2 česat chmel. K tomu napříst 63 liber přediva, nadělat a odvézt 4 sáhy dříví a mlynář přivážel 2 klády k pile. Na rychtě následoval Jiřík Rychtář, který jimramovskému faráři dával dohromady se Spělkovem v roce 1672 3 zlaté a 30 krejcarů. Dalším rychtářem nalezeném v lánském rejstříku byl v roce 1674 Oldřich Engel. Při rychtě byla v té době třetina všech polí u osady, by to tedy statek zemanský.

Změny nastaly v roce 1680, kdy nová vrchnost vyměnila rychtu za mlýn v pasekách a udělal si z ní dvůr, čímž zaniklo dědičné rychtářství a změnily se robotní povinnosti. Mlýn byl pak asi roku 1681 přestavěn na hamerskou pec. Zdejší ledkovnu (salajku) vrchnost pronajala za 50 zlatých.

Josefské mapování

Výřez z mapy pořízené kolem roku 1760

 

Doba Bornstädtů a Belcredi

V roce 1750 u bylo jen 6 sedláků a 13 chalupníků bez pozemků, vesměs nádeníků.  Se Spělkovskými dávali tehdy osadníci stálý úrok jiřský 2 zlaté a 50 krejcarů  a václavský 9 zlatých  a 24 a čtvrt krejcaru, úrok z kopanin 12 zlatých a 26 krejcarů. O vánocích odváděli 33 měřic ovsa a robotovalo 5 sedláků jednospřežím po 3 dny a 8 chalupníků pěší osobou 2 dny v týdnu.

Roku 1778 panství připadá hraběti Antonínu Belcredi, po kterém ho zdědil syn Edvard. Dalšími dědici se pak stali Egbert Belcredi, Edmund Belcredi, opět Egbert a po něm Richard Belcredi.

stabilní katastr

Výřez z mapy stabilního katastru z roku 1840.

 

V druhé polovině 18. století a v 19. století došlo k výraznémů vzestupu obce Krásné. Vrchnost tu měla myslivnu, palírnu, mlýn a 2 pily se strojem na výrobu šindele. V té době k mlýnu patřila pila a olejna. Hraběnka Marie Anna z Waldorfu nechala nákladně opravit, rozšířit a vybavit zdejší kostel a založila zde nadaci pro místního faráře. V roce 1768 byla kostelu udělana lokálie a roku 1815 byl zdejší kostel povýšen na farní.

Nadační listina

Nadační listina - Kryštof František Lilienthal zřizuje fundaci 4000 zl. rýnských u kostela sv. Václava v Krásném pro pořádání misií členy řádu Tovaryšstva Ježíšova z Brna.